Na svých cestách po Nepálu jsem se naučil, že nejvíce energie vám dodá právě jednoduché jídlo. Dal bhat – rýže s čočkovou polévkou, zeleninou a někdy i kouskem masa – je nepostradatelnou součástí každodenního života horalů.

Připravuje se z místních surovin, je levné, výživné a chutná stále skvěle. A co víc – v horách vám jej s úsměvem nabídnou klidně i dvakrát. V Nepálu totiž platí, že dal bhat power – 24 hour.

Jídlo se podává na kovových talířích, kde má každý prvek své místo. Kombinace chutí – jemná čočka, kořeněná zelenina, kyselý nakládaný citron – je dokonale vyvážená.

Nezapomenutelným zážitkem bylo jíst dal bhat po náročném výstupu ve výšce přes 4000 metrů. V té chvíli jsem pochopil, proč je to pro Nepálce víc než jídlo – je to rituál, stabilita, základní kámen dne.

Pro turisty je to možná jen „čočka s rýží“, ale pro místní to znamená tradici a přežití. A pro mě? Chuť hor a lidské pohostinnosti.