V Keni jsem měl možnost strávit noc s Masajskou komunitou. Po dni stráveném na savaně nás čekalo tradiční jídlo – grilované kozí maso připravované přímo na ohni. Bez koření, bez příborů, jen maso, ruce a dřevěné tyče.

Masajové mají k jídlu velmi praktický vztah – jednoduchost, efektivita, respekt ke zvířeti. Neplýtvají, každá část kozla má své využití. A rituál přípravy je stejně důležitý jako samotné jídlo.

Seděli jsme kolem ohně, maso se pomalu otáčelo nad žhavými uhlíky a my si povídali pod africkým nebem plným hvězd. Každý sousto mělo chuť kouře, masa a dobrodružství.

Pochopil jsem, že jídlo nemusí být složité, aby bylo silné. Stačí dobré suroviny, správný oheň a sdílení s ostatními. A také ochota vnímat vše kolem – ticho, hvězdy, smích.

Tohle grilování ve mně zůstalo navždy. Protože to nebylo jen o chuti, ale o propojení – s přírodou, s lidmi, s okamžikem.